Začalo to někdy roku 2009, kdy se sešli provozovatelé dvou kultovních hospod Kulový Blesk a Zlý Časy Libor Kult (nomen omen!) a Hans Charvát. Stačilo pár chvil si povídat o pivu a rázem oba věděli, že jsou na stejný lodi. A věci nabraly zákonitý směr: když už dovážíme a prodáváme dobrý piva, proč taky nevyrobit vlastní? Label se našel snadno, prostě vzali dvě slova z názvů svých hospod a byl tu Bad Flash.

Nejdřív jako létající a když viděli, že se značka ujala, pustili se do stavby pivovaru vlastního. Do party získali velezkušeného sládka Martina Vávru, který pomohl s výběrem technologie, Hans hodil do placu svůj sklad v Kobylisích a stavební práce se mohly rozjet na plný pecky.

Jenže !

Nebyla by to pořádná pohádka, aby se v ní neobjevil nějaký hnusný drak.
Ten drak se jmenoval covid a svými drakonickými příkazy a zákazy zcela ochromil společenský život. A když, jak říká Libor, máte v hospodě jeden den dvěstě lidí a druhý den prodáte přes okénko dvě petky, to se pak financuje těžko. No ustáli to nějak pánové, půjčili si od rodiny, stavitele ukecali na splátky a jelo se dál.

A když už se zdálo že se z nejhoršího vyblížou, přišel druhý drak v podobě války kdesi na východě. Co následovalo, víme dobře. Masivní zdražování všeho, inflace, strach, nejistota.. a lidi zase chlastali doma v garáži.
Spousta z nich v těch garážích zůstává dodnes nebo vylezou jen občas. A prognózy předpovídají, že bude trvat ještě dlouho, než se společnost vrátí k normálnímu životu, vrátí-li se vůbec. A do hospody či jinam za zážitky chodí dnes jen ti, kteří na to, jednoduše řečeno, mají.

Ti jsou potom ochotni nějaké peníze utratit, ovšem požadují za ně prvotřídní kvalitu.

A tu umí BadFlash nabídnout. Od svěží lehce pitelné desítky přes nejrůznější ejly, módní kyseláče a jiné lahůdky až po dokonale vyladěný asfaltově se táhnoucí imperial stout Torpid Mind – velmi příhodný název, už několikrát jsem sám na sobě vyzkoušel, jak snadné je po jeho konzumaci dosáhnout strnulé až mdlé mysli..

Vlajkovou lodí je pak jejich dvanáctka, nazvaná jednoduše Prostě ležák, která sbírá tituly a ocenění v pivovarských soutěžích jak na běžícím páse.
Jmenujme například Jarní cenu českých sládků (tam svou kategorii vyhrála i již zmiňovaná desítka), festival Slunce ve skle a pak samozřejmě První Pivní Extraliga. Tady dokonce nešlo o jen tak nahodilé vítězství, již v loňském ročníku obsadil tento ležák ve stejné soutěži druhé místo!

A tak se den před Silvestrem dostavila do pivovárku v Kobylisích dosti početná extraligová delegace, aby předala zástupci pivovaru panu Martinu Vávrovi diplom za skvělý výsledek.
A nebyl jeden, byly hned dva! Milý Martin se tvářil poněkud udiveně, když přebíral diplom za druhé místo, ten ale byl za rok 2024.
Pak tedy teprv dostal ten pravý zlatý za rok 2025.
A byl rád. Není divu, vyhrát mezi 37 ležáky ze všech pražských minipivovarů, které jej vyrábějí, to přece taky něco znamená.

Že to všechno zní trochu jak pohádka, nemyslíte?

Možná ano, ale že to tak nemusí být vždy, to všichni v BadFlashi moc dobře vědí.

Přejme  jim tedy do dalších let mnoho úspěchů, sil a pevných nervů, neboť, jak praví klasik, bitva není dobojována.

–ph-