Je večer 4. listopadu 2014. V 19 hodin už jsme všichni na místě. Každý z nás, si své dnešní povinnosti vyřídil dříve jen proto, aby mohl přijít včas. Dnešní den je totiž výjimečný. Letošní degustace vrcholí dnešním finálovým kolem. Zároveň také uzavíráme prvních 5 let historie První pivní extraligy.

Barevná koule uhání drahou. Pozoruje jí několik párů očí v očekávání velkého třesku. A taky že jo! Kuželky na konci bowlingové dráhy se rozletí na všechny strany. „Jooo! Máš interšpár a ty body se ti násobí!“ halekám na Láďu Jakla, který ještě stojí rozkročený na začátku dráhy. „Co kdyby ta degustace s tím Lobkowiczem byla prvním kolem?“ říká Láďa, když se po dobrém hodu napije piva. Ten únorový večer roku 2010 se v téhle nuselské bowlingové herně začali psát dějiny. Jirka Bejček Stehlíček vyprovokoval před pár dny první degustaci PPE, díky které za sebou dnes máme více než 590 degustačních sklenic v 54 plnohodnotných degustacích ležáků, pšeničných piv, tmavých piv, radlerů ale i výčepních desítek.

Spolu se svými kolegy již sedím u jednoho stolu, na kterém je uprostřed česká národní vlajka. Finále prostě bereme velmi vážně. Náš nákupčí Petr Hadži Hrkal, byl zde v První pivní Tramwayi už před dvěma dny, aby do lednice složil všechny finálové lahve. Slavnostní večer tedy může začít. Jako každé finále i dnes zahajujeme projevem prezidenta PPE Ladislava Jakla, který na začátku přivítal přítomné hosty z řad pivních odborníků, pivovarů ale i široké veřejnosti. Pak krátce, jak je jeho zvykem, hovořil o První pivní extralize, připomněl naše poslání a cíle a závěrem nám popřál úspěch. Dej bůh štěstí, degustace může začít. Bejček dává tajný a neviditelný signál Markétce, která má tradičně roli pivonošky, že nános vzorků může začít.

Každý z nás degustátorů má před sebou degustační protokol pro dnešních 10 finálových vzorků. Ty jsou naneseny v čase pod 6 minut. Markéta a Zuzka se opět vyznamenaly. Paráda. Zkoumám jeden vzorek po druhém. Nejprve sklenkou, která obsahuje půldruhého deci ležáku, lehce zakroužím, aby se uvolnila vůně. Přičichnu vždy tak, že mám špičku nosu téměř v pěně a hned na to si učiním poznámku. Pak chuť, hořkost, plnost a říz. Další poznámky. Po několika vzorcích si uvědomuji, že v letošním finále není špatných piv. Všechny vzorky jsou náramně vyrovnané. Zakusuji sýr, neutralizuji chlebem a vodou. Jsem na konci, desátý vzorek ochutnán. Teď chvilku počkat až u vzorků stoupne teplota. Za ty roky už vím, co všechno umí pivo ukázat, když jeho teplota stoupne o několik stupňů. Následně činím tzv. přeliz. V podstatě se jedná o stejný postup, vzorky ochutnám ještě jednou a znovu činím poznámky.

Některé ruce už vystřelili vzhůru, aby tak na sebe kolegové upozornili skrutátora a viceprezidenta PPE  Honzu Šuráně, který z trčících rukou sbírá degustační protokoly. Následně hodnocení přepisuje do tabulky v počítači, kterou mistrně připravil Petr Buriánek. Odevzdáno. „Doufám, že nebude rozpij!“ říká Honza Modrák, ale všichni tušíme, že ve finále jej očekávat skoro i musíme. „Tak pánové, máme rozpij o třetí a čtvrté místo!“ jakoby hrdě hlásí Honza Šuráň a všem kolegům vrací degustační protokoly. Následuje rychlý debaras použitého skla. V rozpiji používáme dvě nové sklenice s novým množstvím vzorku pro každého, které označujeme A a B. Petr Markvart se tradičně ptá, jestli u postupujícího vzorku děláme kolečko, nebo křížek. Tentokrát odevzdáváme téměř najednou. Dobojováno, vše je jasné.

Následuje rozbor, při kterém hodnotí Honza Šuráň kvalitu jednotlivých vzorků. Také on zmiňuje obrovskou vyrovnanost letošního finále. „Dnes tu opravdu nebylo havarované pivo, tak jak jsme mnohdy svědky v základních kolech.“ Tradičně končí větou „A teď už mi někdo řekněte, co je co!“ Do posledního okamžiku netušíme, co jsme degustovali. Jistě, finálovou desítku známe, však vzešla ze semifinálových kol, ale v jakém pořadí byla nanesena, netušíme. Výsledky nás opět překvapily. Každý z nás konfrontuje své body s ostatními. Jirka Bejček Stehlíček odchází do zákulisí, aby nechal nadepsat diplomy, které jsem pro dnešní finále připravil. Zástupci Radegastu, kteří tu jsou, si tuhle cenu zaslouží. Vždyť obhájili! V loňském roce totiž vyhrál Radegast premium. Ten byl v letošním ročníku nasazen 20. května v pátém základním kole, kde se umístil na druhém místě. Bohužel, když jsme pořizovali vzorky pro říjnové druhé semifinále, kam byl Radegast nalosován, už jsme premium nesehnali. Snad byl upozaděn, možná byla přehodnocena distribuce, nebo se prostě přestal vařit. Faktem je, že Radegast premium není uveden ani na oficiálním webu pivovaru. Do semifinále byl tedy celkem logicky nasazen titul Radegast ryze hořká 12°. Odtud postoupil z pátého místa do finále.

Dnes se loučíme hodně po půlnoci. Je potřeba vše parádně oslavit.

Jsme přece PRVNÍ PIVNÍ EXTRALIGA!

Milan Kabrna PPE