Takže dobojováno: 23. října 2013 proběhlo v První pivní tramwayi finále 4. ročníku soutěže o nejlepší světlý ležák českého typu – degustační soutěže, která každý rok porovnává a hodnotí nejtradičnější typ českého piva. Jaké to letošní finále vlastně bylo:

– velmi kvalitní a vyrovnané – mezi všemi porovnávanými vzorky, postoupivších z obou semifinále nebylo slabých piv. Porota se shodla, že se jednalo zatím o nejkvalitnější finále, což svědčí o stoupající kvalitě výrobků českých pivovarů. Nízké bodové hodnocení finálových piv porotci a rozmezí 25-38 bodů (tedy rozdíl pouhých 13 bodů, tj. přibližně 1,5 bodu na porotce svědčil o tom, že letos nebylo outsiderů;

– ve znamení pokračujícího souboje pivovarských gigantů se středními pivovary, kdy už podruhé za sebou zvítězili giganti. Loňské přesvědčivé umístění hned několika zástupců koncernu Heineken vystřídal letos raketový nástup zástupců SABMiler. Oba jejich zástupci (Radegast a Kozel) obsadili první dvě místa a odsunuly tři zástupce Heinekenu do role statistů (čestný úspěch vybojovalo pouze páté Starobrno). Zástupci středních pivovarů však bojovali statečně: třetí Pernštejn, věčný finalista ze Svijan, který si nakonec odnesl „bramborovou medaili“, ale i Záviš s Bakalářem podávali v průběhu soutěže skvělé výsledky a dokázali, že na trh s českým pivem po zásluze patří a významně ho obohacují;

– plné nových podnětů a inovovaných značek, takže pivní scéna ve zdánlivě statickém segmentu jako je světlý ležák českého typu, prochází ve skutečnosti velmi dynamickým vnitřním vývojem a obměnou. Svědčí o tom jak nové značky piv, tak i obměna ležáků v rámci jednotlivých pivovarů. Nové receptury, nové chutě, vůně, suroviny, výrobní postupy se letos projevily v hojné míře.

Jaké bylo tedy konečné pořadí českých ležáků v soutěži První pivní extraligy pro rok 2013:

Takové bylo tedy finále 4 ročníku. Porota hodnotila především ty klady, které z jednotlivých zástupců udělaly finalisty letošní soutěže. Při minimálních rozdílech v kvalitě rozhodovaly skutečně spíše individuální preference jednotlivých porotců. Největší shoda panovala u hodnocení třetího Pernštejna (3×3 a 5×4) a devátého Březňáka (4×4 a 4×5). Poněkud větší rozptyl hodnocení panoval u vítězného Radegastu (1×2, 5×3 a 2×4), šestého Záviše (2×3, 4×4 a 2×5) a desátého Otavského (3×4, 4×5 a 1×6). Právě u Radegastu byl vidět důležitý faktor, kdy se většina poroty shodla na trojce, která vzorku zajistila rozhodující náskok. U dvou vzorků mělo sedm členů poroty relativně homogenní názor a jeden člen vždy extrémně odskočil. Poprvé to bylo do plusu v případě osmých Krušovic (1×2, 2×4 a 5×5). U tohoto piva se porotci shodli na určité nevyrovnanosti, která rozhodla o nízkém hodnocení. Podruhé se konal „odskok“ u pátého Starobrna (3×3, 4×4 a 1×6). Stříbrný Kozel měl hodnocení roztažené až na čtyři stupně, i když polovina poroty hodnotila za 4 (1×2, 2×3, 4×4 a 1×5) stejně jako čtvrté Svijany, kde však se naopak polovina poroty uchýlila do protichůdných hodnot (2×2, 2×3, 3×4 a 2×5). Absolutně nejvíce se individuální hodnocení jednotlivých porotců odrazilo ve výsledku favorita soutěže Bakaláře, který byl hodnocen 1×2, 1×3, 3×4, 2×5 a 1×6. Jak vidno, ani to co jedni považují za známku vysoké kvality, nemusí uspokojit ostatní a tak se rakovnický zástupce nakonec musel spokojit až se sedmým místem.

Poděkování však patří všem značkám, které byly podrobeny v průběhu roku degustacím a srovnání. Kromě finalistů, kde skvěle zabojovali naprostí nováčci semifinálových a finálových kol, pardubický Pernštejn, poličský Záviš a strakonický Otavský zlatý i těm dalším, kteří se na špici probojovali úplně poprvé: Ostravaru, nymburskému Francinovi, Dačickému, vyškovskému Březňáku, ale i veličině jakou je bezesporu plzeňský Prazdroj. Ti všichni dali 4. ročníku soutěže o český ležák potřebnou pestrost a mnohotvárnost. Je třeba zvlášť ocenit favority letošního ročníku Záviše a Bakaláře, kteří dominovali v průběhu celé soutěže a byli překonáni až ve finálové degustaci.

Je potřeba ocenit i pivovary a jejich značky, které z historické perspektivy vykazují dlouhodobě vyrovnané a kvalitní výsledky: svijanský ležák, který byl zatím ve všech čtyřech finále První pivní extraligy s jedním třetím, dvěma čtvrtými a jedním pátým místem (a letos skončil bez medaile až v rozpiji s dalšími dvěma zástupci), loňského vítěze z Krušovic, který se taktéž zatím kvalifikoval do finálových kol všech čtyř ročníků, ale i Bakaláře, Louny, Kozla a Klášter, kteří se zatím vždy probojovali alespoň do semifinále. Vzhledem k tomu, že čtyři ročníky této soutěže již opravňují i k určitému dlouhodobému hodnocení jednotlivých pivovarů a značek, přijde První pivní extraliga v nejbližší době i s tabulkou historické úspěšnosti jednotlivých piv.

Petr Markvart, PPE