Řetězový rozhovor Tomáše Poláčka, na řadě je Ladislav Jakl.

Ach, ta předsevzetí… Napadlo mě, že pro vás udělám dlouhý, zdánlivě nekonečný rozhovor. Nemám to moc promyšlené a nevím, jestli to hned zítra nevzdám, ale zatím jsem rozhodnutý, že každý den někomu zavolám, na pět minut pokecáme, načež mi ten někdo řekne, komu mám zavolat zítra.

Kdoví, ke komu se takhle dostanu… prvního respondenta jsem si vybral v telefonním seznamu sám, a to Matěje Homolu, poněvadž tuším, že mě neodmítne. A taky že jo, zasměje se, že je pro každou hloupost; že se mu to dokonce celkem líbí.

7. BŘEZNA: MILAN KNÍŽÁK

ZALÍBILA SE MI TA OTÁZKA, JAKÝ JE IDEÁLNÍ VĚK PRO MUŽE. POLOŽIL BYCH JI NĚKOMU I ZÍTRA…

Nabídnu vám několik lidí, se kterými se stýkám. Klaus, Jakl, Weigl, Vodička, Uhde, Vetchý.

KLAUS?! VETCHÝ???!!!

Tak Ondrovi řekněte, že jste ode mě.

S VETCHÝM RADĚJI NECHCI NIC MÍT. JAKÁ BYLA TA DELŠÍ JMÉNA?

Jakl, Weigl, Uhde…

***

Slibuju vám, hoši, že pokud tento rozhovor dočtete do konce, dostanete žízeň.

8. BŘEZNA: LADISLAV JAKL

KDY BÝVAJÍ MUŽI V NEJLEPŠÍM VĚKU?

Na tuhle otázku bychom si vždycky měli odpovídat následovně: Nejlepší je dnešek.

VY SI TAK VE SVÝCH ČTYŘIAPADESÁTI LETECH ODPOVÍDÁTE?

Ale ano – často si říkám, že už bych nechtěl být mladý. Spoustu dobrých věcí člověku dá až věk; dnes jsem v mnohém bohatší než v mládí, víc věcí si vychutnám… I když jasně, jak roky běží, zdraví už úplně neslouží. Právě teď jsem poprvé v životě v lázních – některé klouby moc nefungovaly. Ale i tak jsem se svým věkem spokojený.

S ČÍM KONKRÉTNĚ MÁTE PROBLÉMY?

Bolí mě záda, rameno, loni jsem měl únavovou zlomeninu…

A JAK TO VLASTNĚ VYPADÁ V DNEŠNÍCH LÁZNÍCH?

Zhruba tak, jak si představujete. Já se snažím využít čas na co nejvíc procedur, ale protože jsem v krásném městě, tak se rád projdu – a zastavím se někde na pivo.

KDE SE NACHÁZÍTE?

V Třeboni. Už jsem tu absolvoval exkurzi po pivovaru.

V REGENTU JE MŮJ KAMARÁD SLÁDKEM!

Vida… Jeho produkty teď piju každý den.

A?

V našich degustacích První pivní extraligy Regent nikdy nezazářil, ale tady jsem spokojený. Jedenáctka sice nic moc, ale třeboňská dvanáctka, kvasnicový ležák nebo speciál čtrnáctka, to jsou piva velmi slušná. A těší mě, jak jsou zdejší hospody loajální – ve většině z nich je Regent k dostání. Kde není, tam prostě nevlezu, protože vždycky a všude respektuju lokální tradici.

JAKÝ ČESKÝ MINIPIVOVAR POVAŽUJETE ZA NEJLEPŠÍ?

Těžko říct… Jsou tady stálice jako varnsdorfský Kocour, velký věhlas má Martin Matuška z Broum. Poslední dva roky hodně vylétl Břevnovský pivovar nebo staroměstský U Tří růží. No a v posledních měsících Antoš ze Slaného, Faltus z Třebové, Vítek z Prčice… a na dost dalších jsem zapomněl.

JSOU TAKY MINIPIVOVARY MIZERNÉ?

Ovšem. Vůbec neplatí, že co je malé, musí být i hezké – spoustu pivovarů založili snobové. Přemýšleli, jestli si pořídit akvárium se žralokem, nebo mikropivovar, a když vyhrálo to druhé, většinou se zrodil další zbytečný pivovar, který nenabízí nic zajímavého, nic nového.

VELKÉ PIVOVARY VÁS NEZAJÍMAJÍ VŮBEC?

To se říct nedá. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by jimi pohrdali – polovina našich velkých pivovarů například výborně dovede ležáky, a spousta z nich už zkouší zajímavé speciály, které jsou mnohdy s produkcí mikropivovarů srovnatelné, ne-li lepší.

PLZEŇSKÝ PRAZDROJ JE Z VAŠEHO POHLEDU VÝBORNÝ?

Víte, lidi mají rádi, když se na něco můžou spolehnout, a často jim chybí chuť nebo odvaha zkusit něco neznámého, zajímavého. Když cestují po republice, vyhnou se krásnému malému pivovaru, protože se tvrdohlavě drží svojí značky. A takovým bych doporučoval, aby si vyzkoušeli anonymní degustaci – dal bych jim dvacet vzorků a oni by se hodně divili, že svoje oblíbené pivo odstřelili, dali ho na místo poslední, a na první tři pozice zvolili piva, která by si kvůli předsudkům v životě neobjednali.

A TEN PRAZDROJ?

Nechci se otírat o slavnou značku, ale při našich anonymních degustacích se ve třech ročnících nedostal ani ze základního kola, a jednou sice ano, do semifinále, ale tam skončil poslední… Čímž nechci nic naznačovat, naše degustace nejsou pupek světa. Opravdu je dobře, že umí Česká republika vyrábět ve velkém a na velmi slušné úrovní pivo po milionech hektolitrů, ale holt je to něco za něco – jestliže za krátký čas několikanásobně rozšíříte výstav, tak prostě nemůžete udržet kvalitu na stejné úrovni. Ačkoli jde o naprosto oprávněné obchodní rozhodnutí.

KDYBYCHOM SEDĚLI U ZLATÉHO TYGRA 8. BŘEZNA 1989 A DNES, LIŠILA BY SE NAČEPOVANÁ PLZEŇ?

Ano, dnešní pivo je lepší. Nepatřím mezi staromilce, kteří vyprávějí báchorky o tom, jak se držela mince na pěně a podobně, protože dobře vím, jaký tehdy v pivovarech vládl šlendrián; jako ostatně všude, protože tehdejší systém naváděl k lenosti a nezodpovědnosti… Což neznamená, že se hodně lidí nesnažilo i tehdy dělat svou práci co nejlíp, jenže celý ten systém jim moc nedával vyniknout a motivaci ničil. K tomu Tygrovi: co se týče nejvyhlášenějších plzeňských hospod, tak do těch já nevkročím, protože mám špatnou zkušenost s personálem. Často se chová stylem: My pracujeme ve slavném podniku, jsme mistři světa, a ty jsi jen ubohej zákazník, kterej může být rád, že vůbec něco dostane.

COŽ SE TÝKÁ I TYGRA?

Hodně dlouho jsem tam nebyl… Hned naproti je pivovar U Tří růží – a jsem si naprosto jistý, že tam mají pivo lepší a budou se ke mně líp chovat.

CO SI MYSLÍTE O DOBRÉM VOJÁKU ŠVEJKOVI? JE DÍLEM GENIÁLNÍM, ANEBO PŘECEŇOVANÝM?

Jedno na něm oceňuju velmi – Hašek vytvořil postavu, která není z masa a kosti; monstrum s naprostou absencí strachu; a tenhle robot testuje své okolí v různých společenských situacích. Což je geniální metoda, výborný nápad… Zítra zkuste tuhle otázku položit i prezidentovi Českomoravského svazu minipivovarů a viceprezidentovi naší První pivní extraligy; jmenuje se Jan Šuráň.

***